Zlato, 2 stříbra a bronz z Lignana!

Crossáci na mezinárodním tanečním festivalu v italském Lignanu! V pátek 13. března ožilo malé přímořské městečko Lignano tancem a tančit se nepřestalo až do neděle pozdě večer. Sešlo se více než 400 soutěžních vystoupení - více než 4000 nadaných tanečníků a obrovské davy diváků. Konkurence byla veliká a z různých míst Evropy - a díky naprosto prezicní a skvělé organizaci proběhlo celé klání v pohodě a přátelské atmosféře. Skvělé výsledky TK CrossDance překvapily nejen samotné Crossáky, ale také přítomné diváky, soupeře a porotu, která se nejednou ptala, odkudže takhle tanečně našlapaný tým přijel. :-) Česká republika a Kolín se skloňovalo za ty tři dny mnohokrát. Počet soupeřů v jednotlivých kategoriích se sice lišil, ale porota měla bezvadně propracovaný systém bodového hodnocení, takže bylo vlastně úplně jedno, zda v kategorii byli soupeři 3 nebo 20. Všechna naše vystoupení se dostala nad stobodovou hranici,  Junioři si dokonce vytančili bodů 119!

I když jsme si ze začátku říkali, že mezinárodní festival je pro nás ještě příliš velké sousto - děkujeme Julince a její babičce Mirelle, že nás na festival upozornili a tak trošku i popíchli k účasti na něm. Já osobně jsem byla ze začátku dost skeptická, ale teď rohodně nelituji, že jsem se nechala převědčit! P.S. Hlinsko jezdí na mezinárodní festival do Maďarksa... tam je určitě také hezky! .-)

 foto l videosestřih

1. místo - Žlutý Mix - juniorská formace

2. místo - show pár Lukáš Bříza, Žaneta Zborníková

2. místo - Fantom - mládežnická formace    

3. místo - Já tak rád trsám, trsám - dětská show formace 

7. místo  - Kabaret - formace dospělých

Po deštivém nástupu do autobusu jsme si všichni říkali, do čeho jsem se to pustili, a jestli by nám nebylo lépe doma u televize - ale věřte mi - NEBYLO! :-) Cesta s bezvadnými řidiči z Monatouru proběhla v poklidu - jen Jiříkova videotéka nezafungovala a dokonce se jeho cédéčku v přehrávači líbílo natolik, že nechtělo ven! Ale ani to nenarušilo klid pánů řidičů a Crossáci nemuseli ven a šlapat dál pěšky! První naše kroky mířily na nádraží před Benátkami, kde jsme si užili jízdu italským vláčkem a první pohled na moře. Benátky nám opravdu přály, protože se ukázaly v celé své kráse, bez davů lidí a ještě osvětlené jarním sluníčkem. Ani Péťa se nenamočil, nikdo nepil vodu z kanálů (i když Jenda Semrád po tom opravdu toužil) a všichni si protáhli cestou ztuhlé končetiny při svěží procházce městem... Díky Julinčině znalosti jazyka se nám podařilo koupit s obrovskou slevou nádherné škrabošky, které jako by byly dělané přímo na míru k našim kostýmům Fantoma! Odpočinek v parku byl obohacen kamarádstvím s místními holuby, kterým prý Kozákovské vyhlášené houstičky také chutnají ... :-)

Po náročném dni jsme se jeli ubytovat a rychle vyrazili poprvé na pláž za hotelem, Lukáš se Žandou ale museli sebrat kostýmy a frčet na svoji první soutěž. Dorazili jen tak tak a rozjeli to tak, že se večer vraceli do hotelu ověnčeni krásnou plaketkou za druhé místo. všichni jim blahopřáli a v duchu se zapřeli, že rozhodně nebude jediná! Noc proběhla docela v klidu, až na Jess s Žanetou, které kdoví odkud vyhrabaly další energii a kecaly a skákaly po pokoji až do rána...

Druhý den čekalo vystoupení mládežníky s formací Fantom a v noci pak ještě Kabaret. Fantoma zatančila naše Háďata nejlépe, jak zatím mohla, tu trošičku nejistoty a nervozity viděli nejspíš jen ti, kdo je znají, a porota pak naše tanečníky ocenila stříbrnou plaketou (a 400 eury:-) Další výlet na pláž zaplnil batohy a kufry další várkou mušliček a písku, další písek si pak děti odnášely v záhybech oblečení, ve vlasech a v botech. Po večeři se nejstarší začali chystat na svůj noční výstup a mláďata do postýlky - to chystání do postýlek bylo rozhodně náročnější a těžší... Ála Kozákavá však vládla pevnou rukou a silným hlasem a všichni byli v deset v postýlkách... Jess s Žanetkou opět plné sil... :-) Kabaret vystoupil v nejsilnější kategorii, kterou jsme na festivalu viděli - a 7. místo bylo naprosto správným oceněním jejich výkonu. I když byli možná trošičku smutní, dokázali to setřást a ještě v noci se začali těšit na další soutěžní klání.

V neděli jsme naposledy vyrazili na pláž (kufry jsou velké:-) a sluníčko tentokrát povzbudilo k řádění v písku skoro všechny. Jenda se vsadil, že doběhne na ostrovůvek suchého písku za vodou - vyhrál, ale zjistil, že tam žádný ostrov není... bohužel už s kalhotami do půl lýtek mokrými... :-) Mláďata posilněná italskými pizzami se začala připravovat na svoji velkou chvíli už na pokraji svých sil... Nový účes holek byl úplná hitovka a také jejich únava spadla s prvními takty hudby. Všichni dali do tance všechno, co v nich bylo, a někteří možná i více - a i tady to byl jejich životní výkon! Diváci i porota si sice všimli, že někteří (zejména chlapci ze zadních řad) trošičku statují - ale ani to nezabránilo dětem k zisku bronzové plakety! Některé děti sice chviličku pomýšlely i na post vyšší, ale s technickou úrovní těchto soupeřů se ještě nějaký čas nebudeme moct rovnat. Technicky na tom byli lépe i někteří poražení, ale našim dětem určitě k úspěchu pomohla chuť a živost, se kterou odtancovaly a také bravurní výkony holek z předních řad...

Posledním soutěžním želízkem v ohni tanečního maratonu byla juniorská Žlutá Latina. I když i junioři už byli velice unavení a zejména Žanetka mlela z posledního, na svoje vystoupení se všichni sebrali a vyždímali ze sebe maximum. Diváci reagovali od prvních chvil a z parketu byla cítit jistota a hravost, se kterou junioři svoji známou choreografii odtančili. Opět životní výkony většiny ze zúčastněných, oslnil mě například začátek Elišky - ale celé vystoupení bylo jedním slovem skvělé. Žádné ALE tentokrát z trenéra nevypdalo,ale jen a jen slova chvály! První místo bylo bezkonkurenčím zakončením celého našeho soutěžního trojdenní.

Skvělé taneční výkony, bezva organizace a super zážitky - to jsou naše děti dohromady s jejich úsilím a talentem - ale také bezva parta rodičů, která se od začátku do konce ujala dohlížitelské funkce na výbornou, s chutí a vtipem. Každá škola v přírodě, tábor apod. by si mohli mnout ruce, kdyby vás měli s sebou. Děkuji - a určitě i za všechny rodiče, kteří tam nebyli... :-)

Malý bonus na závěr:

Několik porotců si našlo chvíli poblahopřát či pochválit naše děti osobně, jeden byl dokonce tak nadšený, že by nás rád pozval na mezinárodní taneční školu jako předskokany latinsko - americké sekce. Celé to bylo v rychlosti (a v cizích jazycích), ale zatím jsme vyrozuměli asi toto: vlastní velikou taneční školu, kde pořádá mezinárodní campy s výukou různých stylů. Pro výuku si zve nejen různé lektory, ale také různé týmy z celého světa, na kterých ukazuje (on a trenéři týmů), jak by to mělo vypadat. A to, jak vedeme naše děti, ho maximálně oslovilo, nešetřil slovy chvály a superlativů - oceňoval to, že kromě techniky zůstávají naše děti samy sebou, neděláme z nich cvičené opice a ze všech vyzařuje chuť, radost a život. I kdyby tato akce neproběhla (finance, další závazky, apod.) je to obrovské ocenění naší práce i úsilí našich svěřenců...

 P.S. Shodou nešťastných okolností se podařilo smazat stránku s vašimi úžasnými příspěvky a gratulacemi... :-(